Sedm účastníků, sedm návrhů, jak by mohlo vypadat nové kreativní centrum v Brně. Odborná porota v úterý zveřejnila vítěze, kterým se stala šestice architektů (Tomáš Gelien, Jakub Koňata, Jonáš Krýzl, Jan Novotný, Tomáš Novotný a Robert Seidl) z pražského atelieru Kava.

„Vítězný návrh maximálně využívá kapacitu budovy bývalé káznice, zároveň objekt přetváří citlivě a s ohledem na požadavky památkové péče,“ řekl ředitel Kanceláře architekta města Brna (KAM) a současně jeden z porotců Michal Sedláček.

Z bývalé káznice na Cejlu by tak mohly vzniknout samostatné i sdílené kanceláře, ateliéry, střižny, kavárna nebo multifunkční sál. Křídlo B má sloužit jako muzeum, kde budou k vidění i „cely smrti“, dvůr nebo popraviště.  „Je důležité, že řešení návrhu je otevřené pro další vývoj kreativního centra, který bude z velké části vycházet také z potřeb jeho uživatelů,“ doplnil Sedláček.

Díky centru vytvoří město zázemí pro kreativní a pracovní růst umělců. Takové místo do teď v Brně chybělo. „Zároveň podpoří rozvoj lokality kolem ulic Cejl a Bratislavské a oživí veřejné prostory v okolí objektu,“ ukončil Sedláček.

Po vyhlášení vítěze jsou na řadě projektové dokumentace a v roce 2020 by se mohlo začít s přestavbou. „A to pokud se městu podaří získat peníze z evropských zdrojů,“ dodal ředitel.

Byl tam vězněn i Petr Bezruč

Káznice má za sebou bohatou historii. Mezi lety 1784 až 1956 fungovala jako věznice, před začátkem její stavby v roce 1770 se s ní počítalo jako s trestnicí. Na krátkou dobu zde byl vězněn i Petr Bezruč nebo Jan Zahradníček.

V protektorátním období, v roce 1945, se zde konaly dokonce dvě popravy. Její účel převzala brzy věznice v Bohunicích a z komplexu na Cejlu vznikl depozitář Moravského zemského archivu. Káznici označilo ministerstvo kultury na konci roku 2016 za kulturní památku.