Místo kravína na samotě u lesa vybudoval penzion, kam jezdí relaxovat lidé z celé republiky




Vladimír Mert je původně plynař, jenže toužil po vlastním rybníku někde na samotě. Když se mu naskytla příležitost získat pozemky, kde by si svůj sen mohl splnit, neváhal. Už jako vedoucí firmy na výrobu plastů trávil veškerý volný čas doslova "na samotě u lesa". Jeho příběh vypráví kapitoly o tom, kterak pracovitý technik k wellness centru přišel.

Wellness penzion Medličky se nachází v čisté a panenské přírodě na Vysočině nedaleko městečka Batelov. Na první pohled nepůsobí nijak kolosálně. Jeho opravdovou velikost poznáte až ve chvíli, kdy se dostanete za bránu hlavní budovy. Těžko by někoho napadlo, že právě v těchto místech stála v minulosti stará usedlost a kravín.

Wellness hotelů či penzionů je nejen po Česku spousta. Řekněte mi, co si jako první mám představit pod pojmem Wellness Medličky?
Rodinný penzion, kde všichni táhnou za jeden provaz a snaží se navzájem si vypomáhat. Výborná kuchyně, hezké prostředí, moderně vybavené pokoje a wellness, kde mohou relaxovat nejen ubytovaní hosté. To vše v krásné přírodě, jako stvořené k jízdě na kole, kolečkových bruslích, rybaření či k procházkám.

Proč jste si vybral zrovna tohle místo? Tady na vás náhodou asi jen tak někdo nenarazí. Jste poměrně daleko od nějakých hlavních tahů. Nebýt té cedule u silnice, asi bych vás i já snadno přehlédl.
Je to prosté. Mým životním snem bylo mít svůj vlastní rybník. Chtěl jsem si jít zarybařit či si udělat na podzim výlov. Pocházím z Batelova, tedy zhruba čtyři kilometry odtud. Před deseti lety, když jsem koupil tyhle pozemky, zde byly dva rybníky, 20 hektarů pozemků a kravín s rodinným domkem na demolici. První dva tři roky jsem pečoval o rybníčky, které na pozemcích byly, a čistil je, aby byly hezké. 

Napadlo vás už tehdy, že tady uděláte penzion? Nebo ta myšlenka vznikla až později?
V té době jsem o penzionu ještě neuvažoval. Mám v Batelově firmu, kde vyrábíme plastové obaly. Původně jsem zamýšlel, že zde bude pouze odpočinkové místo pro mou rodinu. K tomu, že zde vybudujeme penzion, jsme se dostali až později. Vše mělo svůj vývoj. Krom pozemků na rybníky jsem totiž odkoupil i rozpadlý kravín. Sestra s rodiči mě tehdy přesvědčili, ať místo něj udělám malý penzion se čtyřmi apartmány a společenskou místností. Mělo to sloužit hlavně cyklistům v létě.

Ale tenhle plán se trochu zvrtnul a postupem času nabobtnal, je to tak?
Na půdorysu kravína jsme začali budovat penzionek. V průběhu stavby se však plány mnohkrát změnily a postupně jsme přidělávali patro pro podkrovní pokoje. Z původní stodoly jsme vybudovali restauraci s kuchyní, a tak to šlo dál. Nyní zde máme osmnáct pokojů i s apartmány, restauraci se šedesáti místy k sezení, dvě venkovní zahrádky, wellness, školící prostory, multifunkční venkovní hřiště. A takto bych mohl pokračovat.

Vířivka, sauna , bazén

Pořád jste se ale nedostal k tomu, jak se z původně odpočinkového místa s rybníky stalo wellness centrum.
Když jsme zvětšovali a zvětšovali, napadlo nás, že je potřeba mít u penzionu nějakou příjemnou zábavu pro hosty. Logicky se nabízelo wellness. Nachází se zde bazén o rozměrech 10 krát 6 metrů, vířivka pro sedm osob, finská sauna, biosauna, místnost na cvičení či masérna. To vše mohou využít i hosté, kteří zde nejsou ubytovaní a chtějí si udělat hezký den u nás na Medličkách.

Tím ale vaše stavitelské nadšení ještě neutichlo.
Naskytla se mi příležitost odkoupit starou usedlost v blízkosti již budovaného penzionu. Jelikož jsem chtěl areál v okolí penzionu sjednotit a vytvořit opravdu klidné a krásné místo pro naše hosty, rozhodl jsem se usedlost zbourat a na jejím místě vybudovat dětské hřiště. K němu přibylo také hřiště multifunkční. Otevření proběhlo 5. května 2016. Právě pátého května je pro mě osudové datum.

Proč osudové? V čem je pro vás tak významné?
Ani tímhle jsme totiž naši stavební činnost neukončili. Postupem času se k nám hosté vraceli nebo začali doporučovat penzion svým známým a kamarádům. Připravovali jsme a pořádali svatby či různé oslavy. Problém byl, že už byly prostory restaurace a školicí místnosti nad restaurací kapacitně nedostačující a nekomfortní. V restauraci byla svatba, hosté penzionu přes ni museli chodit ven. Proto jsme se rozhodli vybudovat takzvanou zimní zahradu. Ta je uzpůsobena pro firemní školení v týdnu, ale také pro pořádání svateb, rodinných oslav či posezení s přáteli. Jenže když jsme to budovali, vše muselo být hotové za pět týdnů. Byl to pořádný šrumec. První akcí měla být oslava šedesátin, na které vystupovala Petra Černocká. Stihli jsme to znovu přesně 5. 5., tentokrát 2018. Když jsme ve tři hodiny skončili, tak kamarád, který dělal truhlářské práce, jen tak mimoděk u jídla pronesl: "Vidíš, Láďo, stihli jsme to s předstihem. Akce začíná až za hodinu." Tak přesně takhle jsme tu museli fungovat, abychom to zvládli.

To jste zvládl takhle rychle vše zkoordinovat?
Uznávám, nebylo to snadné. Hodně věcí jsem si dělal sám, což platí prakticky o celém penzionu. Mám však kolem sebe hodně šikovných řemeslníků, v dnešní době už mohu říci, že jsou z nich moji kamarádi, kteří mi hodně pomohli a pomáhají dodnes. Je na ně spoleh, a když jsme se domluvili, že musí přijet v určitý čas, protože na nich závisí práce ostatních, byli tady. Vždy si ten čas dokázali udělat a přijeli. Nakonec jsme vše zvládli. Jinak jsem se ale snažil si vše dělat vlastními silami. Teď zase třeba sednu na sekačku a jdu sekat trávník. Pro někoho to je práce, pro mě spíš relax.

PSALI JSME: Mlátíme do toho a je to úžasné, líčí Jarda Hypochondr moderní headis, kterým pobláznil Pinec klub

Říkal jste, že vás živí firma na výrobu plastových obalů. Jak to všechno zvládáte?
Začínal jsem jako plynař na plynoslužebně v Telči. Měl jsem na starosti výměny plynoměrů či vytyčování. Pak jsem se přesunul do Batelova do firmy na plastové obaly. Za devatenáct let už si troufám tvrdit, že jsem profík. A tak tam tu práci obstarám za čtyři hodiny dopoledne. Odpoledne pak trávím tady na penzionu. Je tu pořád co dělat.

Máte ještě nějaké plány na rozšiřování penzionu či budování nějakého dalšího?
Další už určitě ne! (důrazně) Teď zrovna provozní v kanceláři navrhly, že uděláme u jednoho z rybníků svatební molo. Tak pracuju na tom. Opravdu je zde mnoho možností, jak služby pro hosty rozšiřovat a zlepšovat. Chceme jít pořád dopředu a vymýšlet nové věci. Nyní chci udělat velký 1,5hektarový rybník na trofejní ryby. Chyť a pusť.

Když máte takhle rád ryby, jste rybář už odmalinka?
Nene, kdepak. V mládí jsem měl partnerku, jejíž rodina měla v té době rybníky. Tím jsem k tomu přičichnul. Bavily mě hlavně výlovy. Záliba v rybnících, chovu ryb či výlovech u mě přetrvala dodnes.

Jak dlouho vám penzion funguje?
Penzion je otevřený tři roky. Musím zaklepat, že to funguje dobře. Ale stále se snažíme a chceme se zlepšovat. Velice těžké je pro nás sehnat kvalitní personál. Takoví lidé totiž chybí. Chceme, aby byli nejen kvalitní, spolehliví a zodpovědní, ale také kvalifikovaní. To není zrovna jednoduchý úkol. Nicméně kuchaři jsou u nás od začátku a všichni si kuchyni hrozně chválí. A i obsluha restaurace se snaží. Takže toto se nám snad podařilo tohle vychytat. A abych nezapomněl, prvotřídní práci odvádí i personál recepce.

Na jakou klientelu se zaměřujete a odkud vám sem lidí jezdí?
Z celé republiky, ale i ze zahraničí. Chceme vyhovět všem. Máme tady firmy, co sem jezdí na školení, ale i na teambuildingy. Do apartmánů sem jezdí rodiny s dětmi, které hlavně v létě využívají dětské hřiště. Máme tu i zamilované dvojice. Jezdí nám sem cvičit ženy, které tu stráví víkend a mají tu i cvičitelku. Konají se tu svatby, a to dokonce i s obřadem, který se koná většinou u rybníku v přírodě. Lidi, co mají rádi přírodu, jsou nadšení. Ale máme tu taky sportovní týmy. Například v zimě sem pravidelně jezdí jindřichohradečtí fotbalisté na soustředění. Nechybí ani hosté z ciziny, ti nás najdou například přes Booking. Jinak ale musím říct, že když se kolikrát v neděli bavím s některými hosty před odjezdem, řada z nich mi říká, že se jim vůbec nechce zpět do toho blázince v Praze či Brně. Že se jim tady moc líbilo. A to je pro nás odměna. Nejdůležitější je totiž spokojený zákazník.

Využíváte nějaké možnosti reklamy?
Zpočátku jsme dávali reklamu do novin, rádia či na internet a Facebook. Ale bylo to hodně drahé. Takže když se o nás lidi po tom prvním roce dozvěděli, sázíme hlavně na osobní reference. Je to sice pomalejší, ale dle mého názoru také jistější cesta. Když se jim tu líbí, řeknou to v práci kolegům, kamarádům. A nejen že přijedou znovu oni sami, ale přijdou s nimi i další hosté. Tohle je pro nás nejlepší reklama. Máme teď ještě občas spoty v rádiu, ale to spíš proto, abychom zůstali v povědomí a případně aby o nás věděli lidé z větší vzdálenosti.

O hosty tu teď tedy asi nemáte nouzi.
I když byla počátkem roku mimosezona, měli jsme obsazenost asi osmdesát procent. Přes víkend je beznadějně plno i tři měsíce dopředu. Takže v tomhle ohledu jsme nadšení. Jasně, už se nás i někdo ptal, zda nechceme penzion ještě rozšířit, ale to už by ztratil takové to přátelské a rodinné kouzlo. A to nechceme. Přespávají u nás klienti nebo obchodní zástupci firem z okolí, protože s námi mají dobré zkušenosti. To nás velice těší. Nechceme z toho udělat žádný ubytovací kolos.

Jezdíte se inspirovat i někam jinam? A berete to vůbec jako dovolenou?
Nedávno jsme s rodinou byli v Kamenici nad Lipou, ale také na Lipně či na Slovensku. Můžu ale říct, že cenově to je o sto procent dražší a služby tomu zdaleka neodpovídají. No a pokud jde o nějakou cestu někam daleko, na to moc není čas. Tady je pořád co dělat. A tak trochu spoléhám na to, že to tu jednou převezmou děti a já si budu moct splnit sen.

Lodička...

Jaký sen?
Chtěl bych mít lodičku v Chorvatsku, miluju Pelješac. Ale to je teď poměrně vysoký cíl. A je otázkou, jestli si ho někdy splním.

Dovedete si představit, že byste odešel do důchodu, seděl někde u rybníku, kochal se přírodou a nic nedělal?
Představa je to krásná, ale ti, co mě znají, o mně říkají, že neumím vydržet bez práce a odpočívat. Je pravda, že práce je mým koníčkem a dělá mi radost.  

Zamýšlíte nyní ještě něco dalšího s vaší firmou na plasty či s penzionem?
Řeknu to takto. Mám rád, když věci fungují. Pak jsem spokojen. A to teď je, musím to zaklepat. Jinak jelikož tu znám prakticky každou cihlu, tak vím, že jsem to v minulosti dělal spíš jako zábavu. Nyní už na to koukám víc ekonomicky. Jasně jsem řekl, že pokud ještě něco do penzionu investuju, pak s tím, že to budu mít ekonomicky podložené, aby to bylo rentabilní. Ale to vše, až dodělám to molo. (smích)

Jak to u vás funguje s používáním City karty?
V restauraci ji lze nabít s desetiprocentní slevou. Takže pokud si někdo nechá nabít 1800 korun, my mu nabijeme automaticky 2000 korun. A dále platí sleva také na vstup do bazénu. Stačí být jen držitelem City karty a máte automaticky nárok na dvoutřetinovou cenu oproti standardní. I když si ji zakoupíte jinde.

Řekněte mi ještě na závěr, proč by měli lidé přijet právě za vámi do Medliček a ne do jiného wellness hotelu?
Pokud mají rádi panenskou přírodu, čisté prostředí a hezké ubytování, pokud si chtějí odpočinout od strastí všedních dnů a zapomenout na chvíli na problémy, pak je náš penzion ideálním místem pro odpočinek. Východ i západ slunce je zde nádherný. Zároveň se taky snažíme držet rozumnou cenovou hladinu, aby si pobyt u nás mohly dovolit i rodiny s dětmi. Naším cílem je to, aby od nás každý jednotlivý zákazník odjížděl spokojený. A aby se k nám v budoucnu rád vracel.

 


Autor: Petr Jindra



Vyhledáváme ty nejlepší zážitky ve městě.
Chcete o nich vědět mezi prvními?

Přidejte se k nám na facebooku!

Zapojte se do dění. Bavte se a vyhrávejte.

Partneři portálu: