Šestnáct vlčích teritorií - alespoň částečně - v roce 2018 odborníci zmapovali v republice a až na jednu výjimku všechny v pohraničních horách. „Některé smečky na naše území zasahovaly jen nepatrně. V deseti případech se jednalo o smečky o třech a více kusech, v pěti případech o vlčí pár, v jednom případě byl zmapován takzvaný teritoriální vlk," vysvětlil Miroslav Kutal, expert na velké šelmy Hnutí DUHA a akademický pracovník Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně.

Stopaři vlky sledovali od května roku 2017 do konce dubna 2018 s tím, že toto období zahrnuje „rozmnožovací cyklus“, protože vlčata se většinou rodí v dubnu.

„Genetický výzkum loni ukázal, že Česká republika se nachází na křižovatce rekolonizačních cest vlků z různých koutů Evropy. Nejčastěji se do Čech dostávají vlci ze severu - ze středoevropské nížinné populace, jejíž centrum je v západním Polsku a Německu. Na Moravu a do Slezska se zatím šíří vlci ze slovenských a polských Karpat. Ojediněle se na našem území mohou dostat vlci až z Alp, odkud pochází jeden ze šumavských vlků,“ uvedl Aleš Vorel, výzkumník z ČZU a vedoucí projektu OWAD.

Jedna vnitrozemská smečka už pátý rok obývá Ralskou pahorkatinu poblíž Doks. „Rozmnožila se poprvé v roce 2014. Od té doby vlci postupně osídlují pohraniční hory od Krušných hor, přes Šluknovsko, Lužické hory až po Broumovsko, kde se kromě smečky v předešlé zimě usídlil i další vlčí pár. Nově se vlčí teritoria etablují i v jižních Čechách, kromě Šumavy také v Novohradských horách a na Třeboňsku na česko-rakouském pomezí,“ popsal Kutal.

Zimní stopování

U některých párů zoologové v létě 2018 potvrdili narození vlčat, ale výsledky budou jasné, až skončí zima, kdy profesionální i dobrovolní stopaři vlčích smeček skončí jejich zimní mapování.

„Trend, který v České republice v posledních letech pozorujeme, kopíruje to, co vidíme v dalších evropských zemích. Vlci se dnes již vyskytují ve všech větších evropských státech - například do Dánska, Nizozemí nebo Belgie přišli vlci také ze středoevropské nížinné populace stejně jako k nám,” upozornil Kutal.

„Na rozdíl od rysů nebo medvědů v Evropě neproběhly žádné umělé reintrodukce. Nejsou totiž potřeba - vlci nám ukazují obdivuhodnou schopnost znovu kolonizovat naši krajinu,“ doplnil.

Útočí i na hospodářská zvířata

Vlci obecně podle odborníků pomáhají lesníkům a myslivcům  snižovat přemnožené kopytníky. „Mohou napadat také hospodářská zvířata, především ovce. Škody, které vlci působí, však nevzrůstají přímo úměrně jejich zvyšujícímu se počtu. Podle krajských statistik se sice v roce 2016 škody skokově zvýšily, v roce 2017 však počet zabitých zvířat poklesl, přestože se počet vlků na našem území více než zdvojnásobil,“ upozornil Kutal, podle něhož byl podobný trend zaznamenán i v Sasku.

Zoologové zároveň očekávají, že se v Česku objeví další vlčí teritoria. „Stane se to spíše v odlehlých venkovských pohraničních oblastech. Vlk je díky své vysoké mobilitě schopen celou zem přeběhnout za několik nocí. V republice se vyskytuje dost vlků. V naší krajině je ale možné zaregistrovat i solitérní vlky, kteří teprve hledají partnera či místo, na jejich pobytové stopy je možné narazit prakticky kdekoliv v zemi,“ řekl Kutal.

Na projektu se kromě zmíněních institucí podílí také Objektivní akceptace vlka v člověkem pozměněné přeshraniční krajině (OWAD),