Věstonická venuše je stará přibližně 29 tisíc let a patří mezi jedny z nejvýznamnějších archeologických památek v Česku.

Keramická soška nahé ženy z pálené hlíny se v polovině srpna vydala ze sejfu v Moravském zemském muzeu do vědeckých laboratoří, aby podstoupila další zkoumání pomocí výpočetního tomografu.

Odborníci sošku skenovali skoro patnáct hodin. Nejprve se zaměřili na vrchní část, poté spodní a pomocí zdatného počítače se všechna naměřená data spojí do jediného celku.

Skenování sošky pokračuje
Vědci jsou prozatím spokojení, jejich bádání jde podle plánu. "Skenování proběhlo dle očekávání a data, která jsme získali, vypadají velmi dobře. Dávají nám velmi dobrý vstupní základ pro další analýzy,“ sdělil kurátor paleolitických sbírek Moravského zemského muzea Petr Neruda.

"Při návštěvě muzea nás napadlo, že bychom archeologům mohli pomoci nalézt odpovědi na jejich otázky, proto jsme jim nabídli spolupráci," vysvětlil ještě ředitel společnosti FEI Company Jiří Očadlík.

"Pro nás je také odborně zajímavé zkoumat podobný objekt, celý projekt přitom stojí pouze čas obou stran,“ dodal Očadlík.

Vědci však neskenovali jen sošku, nýbrž i vzorky známých materiálů, jež budou porovnávat s materiálem, ze kterého je vyrobená Věstonická venuše. Postupným porovnáváním budou určovat složení materiálu, ze kterého byla soška vypálena.

Praskliny varují
Víc než dřív jsou nyní na památce vidět praskliny. "Budeme muset zvážit další postup při uchování venuše a případně upravit režim a podmínky, za jakých bude opouštět prostředí sbírek," upozornil Neruda.

Analýza není jednoduchá. Při skenování totiž pořídili vědci asi osmdesát gigabitů záznamů a přístroj zaznamenal v závislosti na velikosti vzorku desítky tisíc snímků.

Odborníci data převedou do clusteru: počítače tvořeného několika samostatnými computery. Ten je poskládá a vytvoří trojrozměrnou vizualizaci vzorku. 

Dávka rentgenového záření...
Venuši zkoumali již v minulosti pomocí medicínského CT, to však nedosahuje tak vysokého rozlišení jako HeliScan. Jedním z jeho předností je vyšší dávka rentgenového záření.

„Už jenom delším pobytem v přístroji byla soška vystavena 1000 krát větší dávce rentgenového záření než v případě mediciíského CT. Člověka by taková dávka zabila,” řekla inženýrka společnosti FEI Zuzana Patáková s tím, že tak silné záření by v živých buňkách uvolnilo vodu a s ní i kyslík. Tím by se nabouraly buněčné struktury.

"Velká část rentgenového záření soškou projde, část se absorbuje a přemění na teplo, jehož množství sošku nijak neohrožuje," objasnila Patáková a dodala: "Předmět ozářený rentgenem po vypnutí primárního zdroje, který byl ozářen, sám o sobě nezáří."

Člověk v bezprostřední blízkosti přístroje může být tudíž v průběhu skenování vystaven o polovinu menší dávce, než kdyby letěl letadlem na trase New York - Tokio.