Kouření způsobuje nemoci oběhové a dýchací soustavy, ale také nádorová onemocnění, jejichž léčba představuje významnou ekonomickou zátěž pro systém zdravotní péče. Má vliv jak na celkovou míru nemocnosti a úmrtnosti populace, tak na střední délku života.

Škodlivá je nejen samotná spotřeba tabáku, ale i nepřímé vystavování se tabákovému kouři, tedy takzvané pasivní kouření. Vedle toho konzumace tabáku vyvolává celospolečenské náklady související se snížením produktivity práce kuřáků a vyšší úmrtností v produktivním věku.

„V České republice je nejvíce kuřáků ve skupině 15 až 24letých. Ti tvoří 34,6 procent. Ve skupině 25 až 44letých si zapálí cigaretu 30,8 procent, ve skupině 45 až 64letých 30 procent a u osob ve věku 65 let a více je to 18,6 procent. Muži kouří nejčastěji 15 – 24 cigaret denně, ženy pak nejčastěji 5 až 9 cigaret denně. Podle vzdělání kouří osoby se základním vzděláním, vyučení a vysokoškoláci denně nejčastěji 15 až 24 cigaret, osoby se středoškolským vzděláním 10 až 14 cigaret. Městská populace kouří nejčastěji 15 až 24 cigaret denně; na venkově je to nejčastěji 10 až 14 cigaret,“  uvedla mluvčí Masarykova onkologického ústavu Zuzana Joukalová.

Kouření tabáku má závažný dopad na zdravotní stav populace. Epidemiologické výzkumy dokládají, že v České republice se kouření podílí na celkové roční úmrtnosti 17 až 19 procenty.

„Na následky kouření zemře v naší republice každý pátý člověk. Ročně je to necelé 4 tisíce lidí. Průměrně denně zemře na následky kouření 50 lidí. Nejčastější onemocnění z důsledku kouření jsou onemocnění srdce a cév, následně onkologická onemocnění a chronická plicní onemocnění. Ročně zemře z důvodu kouření asi 8 tisíc lidí na onemocnění srdce a cév, 7 tisíc lidí na onkologické onemocnění, 2 tisíce lidí na onemocnění plic a tisíc lidí na jiné choroby,“ popisovala mluvčí Joukalová.

Rakovinou plic onemocní ročně asi 6 tisíc lidí. To ale není jediné onkologické onemocnění. Je prokázáno, že kouření má vliv na vznik a zhoršený průběh léčby všech nádorových onemocnění. Další nemoci, které způsobuje kouření, jsou například onemocnění ledvin, zhoršení zraku, sluchu, komplikace cukrovky, osteoporóza, či neplodnost. Kouření zkracuje život o průměrně 15 let. Dvě třetiny lidí, kteří zemřeli na následky kouření, byli mladší 65 let.

„Tabákový kouř obsahuje více než 4 tisíce škodlivých látek. Cigaretový kouř je považován za takzvaný komplexní karcinogen, tedy směs více karcinogenních látek, který je schopen z červených krvinek vytěsnit kyslík. Kouření cigaret je prokazatelně škodlivou aktivitou, která negativně ovlivňuje nejen zdraví člověka, ale i jeho sociální vazby a psychický stav,“ doplnila Jouklová.

Náklady na léčbu nemocí z kouření vyjde české zdravotnictví ročně na asi 80 miliard korun. Příjem z daní tabákových výrobků je pouze 35 miliard korun.

„Více než čtvrtina současných kuřáků se v průběhu posledního roku pokusila přestat kouřit. Pro terapii odvykání je doporučeno vyhledat odborníka. Je prokázáno, že kuřák, který se rozhodne přestat kouřit bez jakékoliv pomoci, má pouze 3 procentní šanci, že bude úspěšný. Při kombinaci s náhradní nikotinovou terapií je pravděpodobnost asi 10 procent. A v případě, že navštíví specializované centrum pro léčbu závislosti na tabáku, společně s vhodně vybranou terapií nefarmakologickou nebo farmakologickou, se pravděpodobnost úspěšného zanechání kouření výrazně zvyšuje, až na cca 44 procent,“  zakončila mluvčí Jouklová.

V letošním roce připadne mezinárodní nekuřácký den na čtvrtek 15. listopadu. V Masarykově onkologickém ústavu funguje již přes 10 let bezplatná Poradna pro odvykání kouření.

Bližší informace naleznete na stránkách Masarykova onkologického ústavu v Brně.