Květinu s trikolorou u památníku Evžena Plocka položili ve středu zástupci města i primátorka Jihlavy Karolína Koubová, která k přítomným promluvila.

"Příběh Jana Palacha je příběhem mladého člověka, který měl před sebou celý život. A místo toho, aby ho prožil v těch jasně daných obrysech nesvobody, tak raději podstoupil oběť, která měla otevřít oči celé společnosti. To, že se tak nestalo, považuji za jednu z největších vin českého národa, a možná je to vina opakovaná: vina pasivity, nedostatečného vzedmutí sil a boje za to, co si zaslouží boj největší, za svobodu," uvedla Koubová mimo jiné ve svém projevu.

Na Jana Palacha se všam vzpomínalo i v dalších městech, především pak v Praze, kde se Jan Palach před budovou Národního muzea 16. ledna 1969 zapálil. O čtyři dny později v nemocnici zemřel na následky popálenin. 

Jeho zoufalý čin odporu k totalitnímu režimu a okupaci Československa měl brzy další následovníky. Už 20. ledna se upálil Josef Hlavatý, který zemřel o pět dní později. Vlna protestních sebevražd, jež, jak uvádí server totalita.cz, nemá v celosvětové historii obdoby, pokračovala: podle dnešních poznatků se od ledna do konce dubna 1969 pokusilo o sebevraždu z politických důvodů 29 lidí.

Z toho jich 7 zemřelo - student Jan Zajíc v Praze, pivovarský dělník Josef Hlavatý v Plzni, stavební dělník Miroslav Malinka se upálil 22.1. v Brně, Blanka Nacházelová se otrávila svítiplynem a v Jihlavě se 4.dubna upálil vysoce postavený člen KSČ, dělník  Evžen Plocek.