Kdo chce pomoci a nemůže si vzít psa, může donést do útulku i starou deku, piškoty nebo kvalitní krmení. Ilustrační foto.

Když vystudovaný zoolog Aleš Toman nastupoval před třemi lety na pozici vedoucího Městského útulku pro opuštěná a nalezená zvířata v Jihlavě, přinášel si sebou mimo jiné zavedené předsudky o nárůstu psích svěřenců po Vánocích v podobných zařízeních. 

„Je to taková vžitá představa, že po Vánocích se vracejí nechtěné vánoční dárky, ale kolegové mi to hned vyvrátili.“ uvádí věci na pravou míru Toman, který je v pozici vedoucího útulku třetím rokem. Psího kamaráda už dnes daruje k Vánocům málokdo, paradoxně nejvíce se útulky plní před svátky, s nástupem zimy.

„Nejčastěji dochází k osvojení na jaře a v létě. V zimě zájem o osvojení bývá nižší,“ upřesnil Toman. Přesto se za měsíc v útulku průměrně vystřídá zhruba pětadvacet psů. Počty přijatých se daří vyvažovat s těmi adoptovanými. 

„Docela to svědčí o tom, že lidi mají ještě srdíčko na správném místě,“ dodává s úsměvem Toman a s omluvou se krátce věnuje telefonátu o odchytu toulavého psa.

Dát finanční dar městskému útulku? Komplikované
Co ovšem v tomto ročním období, stejně jako po celý rok trápí útulky jinde, jihlavského se netýká. Ostatní organizují sbírky, chystají se kampaně na podporu provozu. Spousta podobných zařízení bývá v jiných městech vedeny jako spolky, neziskové organizace a podobně. 

Když však přibližně před patnácti lety začal v provizorních podmínkách na místě bývalých kasáren na jihlavském Pístově fungovat útulek, stalo se jeho zřizovatelem město Jihlava.

„Neorganizujeme kampaně, obecně je velmi složité dát útulku dar“, vysvětluje vedoucí útulku složitou právní situaci. 

„Peněžní dar musí být schválen radou zastupitelstva, primátor musí podepsat darovací smlouvu,“ dodal.  Útulek proto nabízí jiné řešení. 

„Nabádáme naše příznivce, potencionální dárce, aby nám darovali případně staré vyřazené deky, piškoty, krmení, určitě ne finanční dary,“ dodal šéf jihlavského útulku.

Avšak ani s krmivem to není jednoduché. Útulek zkrmuje určitý typ granulí, s danou kvalitou, nezbytnou pro dobrou kondici psů. Stává se však, že lidí ve snaze pomoci koupí levné krmivo v supermarketu. 

„Máme potom problém, tyto granule pak dáváme v malém poměru k těm kvalitnějším a postupně je zkrmujeme, abychom to nevraceli nebo neodmítali. Část darů předáváme i jiným útulkům, kde jsou potřebnější, do sítě spřátelených útulků,“ vysvětlil Toman.

Neznamená to však, že by jihlavský útulek dary pohrdal, upozorňuje však na tyto pravidla a snaží se tak o osvětu problému. 

Autor: Lenka Jirků