Aby mohla být prezidentkou, změnili kvůli ní stanovy. Je jí pětadvacet, studuje zubařinu na Karlově univerzitě, pochází ze západního Slovenska a i přes monitor obrazovky z ní energie a zdravá ambicióznost přímo sálá.

Řeč je o Zuzaně Kadlečíkové, prezidentce Sdružení studentů stomatologie České republiky, která už v druhém ročníku na střední škole věděla, že chce studovat medicínu.

Na první pokus to ale nevyšlo, a tak se Zuzana po neúspěšných přijímacích zkouškách na vysokou přihlásila na přípravný kurz. Tentokrát to vyšlo nad očekávání - mohla si vybrat - zuby nebo všeobecné lékařství?

Zuzano, proč tedy nakonec studium zubního lékařství? Proč ne všeobecná medicína?

Jednoduše proto, že jde o více manuální obor. Od druhého ročníku si  mezi sebou zkoušíme různé úkony jako je základní vyšetření nebo dentální hygiena. Už od třetího ročníku chodíme k pacientům, kteří jsou zpočátku naši blízcí, to vše pod dozorem doktora. 

A jak se to stalo, že jste prezidentkou sdružení studentů stomatologie? Byla to trnitá cesta?

Už odmalička jsem hodně věcí ráda organizovala a viděla se na vedoucích pozicích. V prvním ročníku jsem chtěla být na místě těch studentů, kteří měli různé funkce v našem sdružení a pořádali přednášky a workshopy. Hned jsem se informovala, zda jsou ve sdružení nějaké volné funkce. Ve druhém ročníku se pro mě uvolnilo místo, takže jsem neváhala a chytila se příležitosti. Dostala jsem funkci fundraiser a LSO (Local Science Officer). Jedná se o nabírání nových kontaktů, sponzorů, navazování nové spolupráce a přípravu vědeckých stáží. Byla jsem moc ráda, že toho můžu být součástí, ale už tehdy jsem si říkala, mně takhle funkce nestačí, já chci být ta prezidentka, já se v tom vidím. (úsměv) 

Tak jste za prezidentkou zašla?

Přesně tak. (smích) Už po oficiální části Valné hromady jsem zašla za prezidentkou, víte, já se nikdy ničeho nebojím a jdu si za svým cílem. Ptala jsem se jí, co ta funkce obnáší, jaké má povinnosti a jak se tam můžu dostat. Řekla mi, že člověk musí být v nižší funkci minimálně rok, aby se začlenil, ale problém byl v tom, že jsme měli stanovy postavené tak, že prezidentem mohl být jenom student zubního lékařství, který má české občanství. Na následující Valné hromadě bylo toto ovšem po odsouhlasení změněno. 

Proč studujete zubní lékařství v Plzni na Karlově univerzitě? Proč jste nezůstala doma na Slovensku?

Líbilo se mi, že Karlova univerzita je známá a uznávaná ve světě. A navíc jsem před nástupem na vysokou školu žila v Česku a velmi se mi tu zalíbilo, tak jsem tu chtěla i zůstat.

Vy chcete jít taky do zahraničí? Já žiji v padesáti tisícovém městě a tady máme zubařů nedostatek. Čím myslíte, že to je, je vás málo?

Nemyslím si, že by byl primárně problém v tom, že je zubařů nedostatek, problém je v jejich rozložení. Většina mladých zubařů směřuje do velkých měst jako je například Praha, Brno nebo Ostrava. Ale málokterý absolvent jde někam na periferii, ta není pro mladé zubaře příliš lákavá.

Vy sama jste už byla na nějaké stáži v zahraničí? Vidíte se tam?

Problém je v tom, že covidová doba nám zablokovala vycestovat na zahraniční stáže. V prvním ročníku je člověk nezkušený a bojí se. Já jsem měla v plánu jít na stáž ve třetím až čtvrtém ročníku, kdy už člověk přece jenom něco ví, teoreticky i prakticky. Jenže stáže jsou momentálně pozastavené, což mě velmi mrzí. Je to skvělá příležitost, sama velmi ráda cestuji, jako mladší jsem strávila každé léto v zahraničí na brigádě, takže vím, jaká to je velká zkušenost, poznat nové kultury, nové lidi.

Proto jste se jako mladí zubaři v této covidové době rozhodli spojit s komunitním dodavatelem energií Kolibřík energie a vytvořili jste společný projekt s názvem Energie mladým zubařům, jehož jste ambasadorkou?

Ano, je to úplně jiný projekt, který nám dokáže otevřít velké brány k možnostem jako je právě třeba financování stáží. To není vůbec levná záležitost. Když si člověk spočítá letenku do Malajsie, Etiopie, Jamajky nebo Nepálu, náklady na pobyt, na stravu a tak dále, tak to vychází na desetitisíce korun. V republice jsou fakulty, které studenty podporují více, některé méně, ale stále to není položka, že bychom za stáž zaplatili pár tisíc. Pro studenta, který má omezený rozpočet částka 40 tisíc není málo. Líbí se mi ale i to, že Energie mladým zubařům je něco jiného a inovativního. Je to energetika, se kterou je každý jeden z nás spojený. Každá zubní ordinace je s energetikou spojená. A všichni zubaři si určitě vzpomenu na to, jak studovali, že byli na našem místě a že peníze pro studenty není lehké sehnat. Takže když už je zubní lékař ve své praxi a energetiku celý den točí a odebírá, tak by nám jako studentům stomatologie mohl takovýmto způsobem pomoci.

Kolibřík energie dělá takzvaný byznys s přesahem. Znamená to, že část svého zisku věnuje z projektu Energie mladým zubařům právě vám, co Vy na tuto formu byznysu říkáte?

Díky tomu, že mám oblibu v cestování, tak jsem se s tím už setkala často. V zahraničí je toto běžná věc, tam není možnost jednorázových podpor a grantů, ale všechny menší neziskové organizace fungují tímto způsobem. Moc se mi to líbí, sama mám zkušenosti od známých a kamarádů, že takto jejich organizace funguje roky a jsou s tím spokojení. Tady se na to lidé dívají trošku nevěřícně, ale my jsme mladí a ambiciózní, tak proč nezkusit něco nového a neotevřít brány trošku do jiného světa a pomoci této osvětě? 

Jak na projekt Energie mladým zubařům reaguje okolí? Setkala jste se i s negativními ohlasy?

Ano, je to tím, že jsme konzervativnější národ a nejsme připraveni na změny. Byly dobré ohlasy, ale byly i ohlasy horší. To ale bylo především kvůli tomu, že lidé neměli dostatek informací. A to jak o našem projektu Energie mladým zubařům, tak o Kolibříkovi energie. Ale rozumím tomu, že když člověk nemá dostatek informací, tak si rád domýšlí, na trhu je hodně podvodníků.

Mluvila jste o tom, že v ordinacích zubaři točí hodně elektřiny a odběrem od Kolibříka energie vám jako studentům mohou pomoci, líbí se vám vzbuzovat v lidech pocit mecenášství, který byznys s přesahem přináší?

Ano, myslím si, že mladí doktoři, kteří jsou pár roků po škole a otevírají si svoji ordinaci tak rychle nezapomínají a vzpomenou si, jaké bylo být student a zažívat akce jako například Na vlnách Listerine, kdy sjíždíme řeku a děláme v kempech osvětu zubům. To pomáhá sdružovat kolektiv i v rámci ostatních fakult. Může nás ale podpořit kdokoliv, komu je zubní lékařství blízké. Primárně bychom chtěli z peněz od Kolibříka zafinancovat zahraniční stáže, ale část peněz půjde i na lokální projekty.

Zuzano, a co vy do budoucna? Půjdete na tu periferii nebo zůstanete ve velkém městě? 

Mám před sebou ještě rok a půl studia, ale už teď vím, že bych práci v ordinaci ráda kombinovala s vyučováním na fakultě. Prvních pár let po škole bych určitě chtěla zůstat ve velkém městě a nabrat zkušenosti. Časem by se mi ale periferie líbila, ve vztahu k lékařům jsou tam lidé vděčnější a srdečnější.

Více na: www.energieprozubare.cz