Před katedrálou sv. Václava je v pátek neobvykle rušno, pokud přihlédneme k pokročilé večerní hodině. Důvod? Vražda! A ne jen tak ledajaká. Před 710 lety zde zhasl poslední plamen Přemyslovců.

Píše se rok 1306. Český rod Přemyslovců má pod svou správou rozsáhlé území Čech, Polska a Uher. Jenže tři koruny na hlavě teprve šestnáctiletého Václava III. jsou příliš velkým soustem.

V Uhrách se situace začíná stupňovat, šlechta protestuje proti české nadvládě, a tak se mladičký Václav uherské koruny vzdává. Současně s tím i Polsko vycítí šanci na osamostatnění. Český král bere věci do svých rukou a vyráží na vojenské tažení, aby uhájil polskou korunu. Do této země však nikdy nedorazí.

Na cestě zastavuje v Olomouci, jenže toto rozhodnutí se mu stává osudným. 4. srpna 1306 je úkladně zavražděn v domě olomouckého děkanství (na dnešním Václavském náměstí). Jméno vraha zůstává dodnes obestřeno tajemstvím - stejně jako jeho motiv.

Smrtí Václava III. vymírá rod Přemyslovců po meči a končí jejich dlouhé období vlády, které trvalo přes 450 let. Takto hovoří dějiny. O jejich rekonstrukci se pokusili herci z Moravského divadla.

Václav II. se dozvěděl o Evropské unii

Onu osudovou událost si Olomoučané připomněli zinscenováním lehce bláznivé divadelní hry. Jakým jiným adjektivem totiž označit setkání hlavního hrdiny Václava III. s jeho otcem Václavem II., historikem Františkem Palackým a kněžnou Libuší. Stačí doplnit průpovídkami dvorního šaška a dílo je na světě.

Páteční večer ale nebyl pro divadelní hru tím prvním. Svou premiéru absolvovala již před deseti lety v roce 2006 při příležitosti 700. výročí zavraždění posledního Přemyslovce.

Hned v úvodu vystupuje František Palacký. Jelikož jej ale nikdo nepoznává, rychle vytahuje tisícikorunovou bankovku a svoji podobu demonstruje. Vzápětí se pyšní tím, že po něm v Olomouci pojmenovali univerzitu.

Když se scéna zaplní osobnostmi, jsme svědky toho, jak kněžna Libuše objasňuje princip „za vším hledej ženu“ a jak snadno se dá mužské plemeno ovládat ženským dekoltem.

Šašek vše komentuje fakty ze současného dění. Úsměvná situace nastává ve chvíli, kdy se Václavu II. snaží vysvětlit existenci Evropské unie jako „soustátí, kde si každá země hájí své zájmy“.

Kdo vraždil?

Stejně jako historikové, ani naši hrdinové po dlouhé debatě o onom dni a rozebrání všech okolností a motivů nenachází jméno člověka, který má na svědomí smrt českého panovníka.

Některé nitky vedou ke Konrádovi z Botenštejna, motiv ale měli i Habsburkové, mladičký Václav III. totiž zrušil zasnoubení s Alžbětou Habsburskou, aby si místo ní vzal za manželku Violu Těšínskou. Další stopy by mohly ukazovat na Vladislava Lokýtka - právě on stál v čele polské šlechty proti české nadvládě.

Je jasné, že existovala spousta lidí, která by ze smrti krále těžila. Na čí straně je vina, to už se pravděpodobně nikdy nedozvíme.