Ochranáři se zaměřili na více než šest stovek ryb na horských potocích v Beskydech. „Zjišťovali, co se děje s vrankami pruhoploutvými a pstruhy obecnými, když do koryta potoka vjede těžká technika, jako jsou bagry a nákladní auta. Zkoumali také, jak se změní dno potoka, a vliv na bezobratlé živočichy,“ uvedla Karolína Šůlová z Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK).

V případech, kdy nebyl proveden odlov, se ukázalo, že při přejezdech těžkou technikou zahyne průměrně třetina ryb, v jednom případě to bylo dokonce 60 procent. „Fatální byly dopady na bezobratlé živočichy, kteří jsou pro zkoumané druhy ryb jedním z hlavních zdrojů potravy, jejich mortalita byla téměř 100 %,“ upozornila Šůlová.

Vytipovali šest míst

Letos připravuje AOPK metodiku, která pomůže přírodu lépe chránit. Výsledky výzkumu jsou přenositelné na vodní toky pstruhového pásma v celé České republice. 

„Vytipovali jsme šest míst, kde probíhaly práce v korytě potoka. Ta jsme srovnávali s dalšími šesti, která zůstala bez zásahů. Ryby jsme slovili, očipovali, znovu je vypustili a sledovali, co se s nimi dál děje. Nečekali jsme, že vliv pojezdů v korytech na ryby bude tak velký,“ vysvětlil Miroslav Kubín z AOPK Správy CHKO Beskydy. 

„Zjistili jsme, že během zásahu v toku kromě jiného výrazně klesá členitost dna, takže mizí peřeje a tůně, usazuje se kal. Vranky přicházejí o vhodné úkryty, pstruzi zase o trdliště, tedy místa pro rozmnožování,“ odhalil Kubín.

Průlomové výsledky

„Zajímavostí bylo, že vranka, považovaná za rybu, která téměř neplave, je schopna se v okamžiku nebezpečí přesunout až o několik stovek metrů proti proudu, stejně jako pstruh,“ doplnil ochranář.

„Český rybářský svaz se dosud nemohl opřít při vyčíslování škod na rybách o žádnou tuzemskou ani zahraniční studii. Výsledky tohoto průzkumu jsou průlomové – dokazují, že pro ryby jsou práce v korytě potoka mnohdy fatální.  Byla zjištěna přesná data a zodpovězeny mnohé naše otázky,“ doplnil Daniel Gebauer z Českého rybářského svazu.   

Podle odborníku je před tím, než do koryta vjedou nákladní auta a bagry, zařídit „záchranný odlov“ a převoz ryb na náhradní lokalitu.

„Data budou také využitelná pro případné vyčíslení škod, například při ilegální těžbě štěrkopísků. Připravovaná metodická příručka by měla poskytnout návod, jak dopady technických zásahů minimalizovat a jakým způsobem uvést koryto potoka do přírodě blízkého stavu, aby se do něj co nejrychleji vrátil život,“ doplnila Šůlová.