Královskou korunu dostala hrdlička od loňského panovníka - sýčka obecného, se kterým sdílí svá obydlí v zemědělské krajině republiky. „Udělením titulu hrdličce divoké chce Česká společnost ornitologická upozornit na ubývání vhodného životního prostředí vlivem intenzivního hospodaření. Na 1. května ornitologové vyzývají k vycházkám za hrdliččiným zpěvem,“ uvedla mluvčí ČSO Věra Sychrová.

Ideálně lze hrdličku pozorovat v dopoledních hodinách nebo v podvečer. I když na jaře se hrdličky ozývají během celého dne, po poledni jejich aktivita klesá.

Populace hrdličky divoké v Česku je podle odhadů odborníků asi 80 tisíc párů. „Kvůli tomu, že je plachá a žije skrytě, je možné ji mnohem častěji slyšet než vidět. Zaslechnout a případně i spatřit hrdličku divokou je velký zážitek. Vydejte se 1. máje na pěší vycházku do luk a polí a pátrejte po ní,“ uvedla Gabriela Dobruská, která má v ČSO na starost osvětu a vzdělávání.

Zemědělství a lov

Hrdlička divoká vyhledává pestrou krajinu s křovinami a remízy. „Patří mezi rychle ubývající ptačí druhy naší krajiny. Setkat se s tímto plachým opeřencem v přírodě je čím dál větší vzácnost. Udělením titulu Ptáka roku hrdličce divoké chceme jednak představit veřejnosti tohoto pestrého tažného holoubka, ale také upozornit na nebezpečí, kterým aktuálně čelí,“ vysvětlil ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.

Podle ornitologů je hrdliččino vrkání v zemi stále vzácnější. „V porovnání s výsledky sčítání na začátku 80. let 20. století ubyla z krajiny více než polovina počtu hrdliček. Hlavními příčinami jsou intenzivní zemědělství na hnízdištích i zimovištích a také lov,“ řekl Vermouzek.

Na rozdíl od hrdličky zahradní, se kterou se lidé mohou setkat v zimě na krmítkách, patří ty divoké k tažným opeřencům a zimu tráví na jižním okraji Sahary. Na evropská hnízdiště se vrací obvykle v dubnu. „Hrdlička nemá v krajině s velkými lány bez luk, remízů a keřů kde hnízdit. Kvůli používání herbicidů nemá dostatek potravy. Zásadní pro její přežití je také voda, ale zhruba čtvrtina české zemědělské krajiny je nesmyslně odvodněna,“ zdůraznil Václav Zámečník, zemědělský specialista ČSO s tím, že hrdličce může pomoci jen zlepšení stavu krajiny.

Kromě zemědělství hrdličku ohrožuje lov. „Odhady hovoří o počtu 1 425 102 až 2 245 166 ulovených jedinců ročně. Například ve Španělsku je to až 800 tisíc, v Řecku 380 tisíc, v Itálii 300 tisíc hrdliček. Kromě Středomoří se ale loví také v Rakousku, kde jde odhadem o 8 tisíc jedinců ročně,“ vyjmenoval Vermouzek.