V polovině července se v zoologické zahradě v Brně narodil pásovec štětinatý. V Brně jde o historicky první narozené mládě. Matka Eliška je v zahradě od roku 2013, samec Eda teprve od roku 2015, když přicestoval z Krakova.

"Porody pásovců jsou i v českých zoologických zahradách poměrně běžné, vzácné jsou ale právě jejich odchovy. Samice po porodu mládě totiž dost často zabije," sdělila kurátorka savců Dorota Gremlicová.

U pásovců se pohlaví určuje poměrně těžko, tudíž je pohlaví neznámé, pravděpodobně se však nyní jedná o samce.

"Návštěvníci najdou rodinku pásovců v Exotáriu, ale vzhledem k tomu, že mládě během tří měsíců dorůstá do velikosti dospělého jedince, je těžko rozeznatelné od rodičů," informovala mluvčí zoo Monika Brindzáková.

Rozdíl mezi samičkou a samcem je růžové zbarvení kůže pod krunýřem a také bílé ochlupení. Jejich krunýř se skládá z šesti až osmi kostěných pásů, které spojuje pružná kůže.

Nozdry pásovců jsou speciální
Tělo má úplně pokryté dlouhými a tuhými chlupy. Přední končetiny jsou silné, velké drápy jim slouží k získávání potravy a rovněž k obraně.

"Pásovci si vyhrabávají rozsáhlé podzemní nory, ve kterých tráví většinu času. Jsou schopni prohrabat beton i asfalt. Životu pod zemí jsou velmi dobře přizpůsobeni," doplnila Brindzáková.

Pásovci mají obří objem plic a speciální nozdry, jimiž vdechují vzduch, aniž by se jim do něj dostaly částečky půdy.

U pásovců je velice zajímavá polyembryonie, kdy se oplozené vajíčko několikrát rozdělí a teprve po nějaké době se v děloze uhnízdí. Mláďata jsou vždy stejného pohlaví a mají stejnou DNA.

Zoo Brno má ještě jednu novinku co se týče zvířat. Říjen bude totiž patřit želvám. Na návštěvníky tak budou čekat přednášky, výstavy a želví stezka, jež je upozorní na celosvětové ohrožení těchto vzácných zvířat.

Více o měsíci želv se dozvíte zde.