Dnes to prostranství příliš k návštěvě ani zastavení neláká. Není důvod. Bývaly však doby, kdy dnešní Palackého ulice od křižovatky s dnešní ulicí Benešovou, byla plná života. Trhovci tam nabízeli nejrůznější výpěstky ale třeba i řemeslné zboží. 

"Tomu místu v Palackého ulici se u nás doma ještě říkalo "Kartoffelmarkt". V překladu Bramborový trh - tak zněl lidový název už od Rakouska-Uherska," řekl jihlavský rodák Leo Švančara, který na svém facebooku nasdílel i fotografii, kdy je v davu lidí možné rozeznat i stánkaře. 

"V té době, ze které je fotografie, se na tom místě prodávala zelenina. Ale protože všude okolo se nejvíce pěstovaly brambory, říkalo se mu bramborový trh. Kdyby to byl trh ve Znojmě, byl by třeba meruňkový," uvedl Švančara.

"Tržiště v Palackého ulici bylo někdy zhruba do pětačtyřicátého roku, ale tomu místu se tak říkalo vždycky. Bohužel sám bramborový trh nepamatuji, ale moji rodiče a samozřejmě i můj dědeček, který byl ročník 1893, jej pamatovali," dodal pro JihlavaCity.cz letos třiapadesátiletý Švančara. 

Trhy ve Steinově ulici (dnes Palackého) Rok: 190x FOTO: www.starajihlava.cz

Původně však bramborový trh fungoval za rohem. "Bramborová ulice s trhy bývala určitě už v závěru 19. století v dnešní Mrštíkově, dříve Mahlerově ulici. Tam bývaly trhy a ulici se proto mezi Jihlavany přezdívalo bramborová. Na prostranství v dnešní Palackého ulici bývaly trhy až později. Také se jim ale říkalo bramborové trhy, i když se tam prodávalo všelicos," řekl jihlavský badatel Ladislav Vilímek.

A ve starých dobách býval o trhy velký zájem. "Nelze se tomu divit, tenkrát něco prodávat, to byla bitva o místa pro prodej," dodal Vilímek. 

Podle něj trh v dnešní Palackého ulici vydržel až do nástupu komunistů k moci. "Rázný konec tomu všemu učinil osmačtyřicátý rok, pak bylo hotovo," dodal Vilímek.

Malebné místo nenávratně zmizelo
Na trhy v ulici si přitom Vilímek ještě sám, coby válečné dítě, pamatuje. "V Mrštíkově neboli bramborové ulici bývala prodejna ovoce a zeleniny v nízkém domě, který se po válce zboural. Prodejna tam byla až do demolice. V té ulici také stály po jedné straně jednoduché lavice, na kterých byly hromádky hub, hříbky, i květiny, to vše se tam prodávalo," zmínil Vilímek. 

Úplně původní místo bramborového trhu v dnešní Mrštíkově, dříve Mahlerově ulici už je ale minulostí. Do současných dnů z ulice mnoho nezbylo. Místo domů je v blízkosti dnešní Snahy nevzhledné prostranství s parkovištěm.

"Celá řada domů v ulici je dnes zbouraná a zbyl tam jen rohový dům číslo 1," řekl badatel Vilímek, který historii dnes již zaniklých jihlavských budov popsal v knize s názvem I domy umírají vstoje. 

Rušný život na pouličních tržištích v Mrštíkově a Palackého ulici se dochoval nejen na několika historických fotografiích, ale také obrazech. "Dění na trzích bývalo velmi vděčné téma pro malíře," zmínil jihlavský historik Zdeněk Jaroš. 

Tržnice v Palackého? Bylo by to krásné, říká náměstek primátora
Největší tržiště ale bývalo v Jihlavě vždy na centrálním náměstí. A také dnes je tam možné nakoupit výpěstky od řady stánkařů. Atmosféru rušného tržiště však jedna řada stánků na rozlehlém náměstí postrádá. 

"Trh ve stísněnější ulici by byl útulnější, než na velkém náměstí," uznává i náměstek primátora pro oblast kultury Jihlavy Milan Kolář (Fórum Jihlava). 

"Kdyby se našli trhovci, kteří by do prodeje v ulicích chtěli jít, určitě najdeme prostor, kde by to bylo možné, moc by se mi takové živé uličky líbily, z toho bych byl nadšený," dodal Kolář. 

Zároveň by však náměstek nerušil trh na Masarykově náměstí. "Lidé se tam do jisté míry naučili chodit, spíš bychom ho měli ještě rozšířit," dodal Kolář. 

Historické záběry na trhy na dnešním Masarykově náměstí.  Foto: 2x www.starajihlava.cz

"Trh do Palackého ulice by se myslím mohl vrátit, ale mám obavy, že v dnešní době je to téměř nemožné, protože centrum je mrtvé, třeba i díky tomu, že zmizel trh, který býval v Benešově ulici," přidal názor Švančara. 

Ten je názoru, že i přemístění tržnice z Benešovy ulice, kde ji nahradil park Gustava Mahlera, byla chyba. "Vzpomínám, ještě než park vznikl, byl tehdy návrh přestěhovat tržnici na prostranství ve Věžní ulici, kde by jedna řada stánků byla přímo na hradebním parkánu a druhá přímo v ulici, rozhodně by to bylo lepší, než stánky na náměstí," je přesvědčený Švančara. 

Náměstek Kolář připomněl, jak v dnešní době fungují trhy v partnerském městě Jihlavy, německém Heidenheimu. "Tamní trhy znám dobře, lidé tam ale mají jiné zvyklosti.  V sobotu jdou s košíkem na trhy pro čerstvou zeleninu a ovoce, potkají se spolu a nakoupí jídlo na víkend, to u nás nefunguje, žijeme trochu jinak," dodal Milan Kolář.

Podle historika Jaroše by trh v ulici narážel i na jiné problémy. "Byl by problém s hygienou, musela by tam být možnost ovoce omýt, toalety pro prodejce a podobně," zmínil Jaroš. Podle něj navíc místo bramborových trhů ztratilo na útulnosti. 

Dříve totiž nebyl z Palackého ulice průjezd ke Snaze, stával tam místo něj starobylý dům. "Tím, že se tam průjezd vybudoval, se prostranství otevřelo a už nikdy tam tak nemůžeme udělat zákoutí se zeleninou a dalším sortimentem, který tam býval," dodal Jaroš.