Dnešní mladí havíři, kteří se každoročně účastní průvodu, mají na sobě již na míru ušité kostýmy. Jediné, co je původní, přes sto let staré, jsou některé jejich boty. První průvod ale šel v původním oblečení jihlavských havířů, které je nyní uložené v muzeu.

Mezi zakladatelkami spolku byly před dvaceti lety Hana Kolářová a Miluše Dvořáčková, ty se starají o údržbu kostýmů do dnes. „Úplně na začátku, při založení spolku, jsme měly první kostýmy z muzea, to byly ještě ty původní, sto let staré,“ začíná s vypravováním Dvořáčková.

Původní kostýmy ale nebyly po takové době v dobrém stavu, a tak musela vyučená švadlena s týmem dalších žen začít s opravami. „Já jsem měla za úkol je všechny opravit, tak jsme to s ženami obracely, zašívaly. Na průvodu ty naše opravy naštěstí z dálky nebyly moc vidět,“ směje se Dvořáčková.

Kostýmy se ale poté do muzea vrátily, na další ročníky se musely sehnat jiné. „Já jsem měla ze svého oboru zkušenosti, tak jsem věděla, jaké látky jsou potřeba. S jejich sehnáním jsme měli opravdu štěstí, jeden rok jsme je nakoupili všechny. A pak jsme s dalšími švadlenami ušily kostýmy podle těch původních,“ pokračuje Dvořáčková.

V té době ale začal nekonečný běh o údržbu kostýmů, dnes se již musí i obnovovat. „Průběžně se kostýmy musí opravovat, přišívat se knoflíky, zašívat díry a tak dále. Pořád ještě doplňujeme i nové kostýmy, ale jenom sporadicky,“ vysvětluje Dvořáčková.

A jak taková údržba vypadá? „Přípravy si většinou rozdělíme, ale nejen mezi sebou ve spolku, žehlí například i mámy dětí, které jdou v průvodu. Pokud některé jde víc dětí, dostane pytlík s třeba deseti krejzly,“ vysvětluje Jana Vítů, další posila ze spolku kolem Havíření.

Nejhorší je zkoušení bot
Ta také vysvětluje, jak vypadá příprava dětí před samotným průvodem. „Kostýmy si děti zkouší v průběhu celého května, mohou si sami napsat, co chtějí být, ale pokud pro ně nenajdeme tu správnou velikost kostýmu, musíme najít jinou alternativu,“ přibližuje.

„Nejhorší ze všeho je zkoušení bot, některé boty jsou sto let staré a asi 30 párů je ušitých, ale musíme šít nové, protože ty staré se rozpadají,“ pokračuje Vítů.

Zkoušením to pro děti končí, o finále příprav se už opět starají ženy ze spolku. „Když už víme, kdo bude mít co na sobě, musíme vše vytřídit. Například písař nebo perkmistr jsou po jednom, ale pomocníků je dvacet, takže se musí nachystat jejich kostýmy do jedné krabice. Pak se do další krabice musí dát třeba punčocháče, ty mají všichni stejné, roztřídit kloubouky, pásky, sekyrky, kahany, péra, zástěry, a tak dále,“ doplnila Vítů.

Lidé kolem Havíření mají na starosti ale i jiné akce, například průvod na Svatého Martina či letní tábory v Rohozné. Spolek ale není nikdy pevně uzavřen, do týmu složeného většinou z žen a matek se může přidat každý, kdo má zájem. Jejich hlavním útočištěm je Dům dětí a mládeže na Brněnské ulici, kde se společně o kostýmy starají.

Takhle vypadalo Havíření v Jihlavě v roce 2015, podívejte se!