Čeští školáci jsou čtvrtí v Evropě v počtu dnů, které stráví ve škole

České děti patří mezi evropskou špičku. Tedy minimálně z pohledu množství dní v roce, které stráví ve škole. Zdroj: Ilustrační foto

25.05.2019
Pouze Italové, Dánové a Němci chodí do školy častěji než české děti. V rámci analýzy projektu Evropa v datech odborníci zjistili, že děti v České republice chodí do školy 196 dní v roce a patří k těm s nejvyšší hodinovou docházkou. Vyvrací to tedy mýtus o tom, že české děti mají neustále prázdniny.

Hořekování lidí z nepedagogického prostředí nad tím, jak je povolání učitele v Česku zaměstnáním snů, vyvrací odborná analýza. Ta srovnávala počty hodin, které děti stráví ve škole ve všech evropských státech.

„Když český prvňáček nastupuje do školy, je mu obvykle šest let a za sebou má už jeden rok povinné předškolní docházky. Do školy pak musí chodit dalších devět let. A když v patnácti letech povinnou docházku dokončí, má za sebou minimálně 7 056 hodin ve škole,“ vysvětlovala Adéla Denková z organizace Evropa v datech.

Častěji než Češi už chodí do školy jen Němci (208 dní), Italové a Dánové (shodně 200 dní). Ve srovnání se sousedním Slovenskem, jsou na tom Češi o osm dní hůř. Slováci navštěvují školu „jen“ 188 dní. Důvod k dětskému jásotu to ale rozhodně není.

„Slováci ale během povinné školní docházky prožijí ve vyučování minimálně 7 698 hodin, což je o 642 hodin více než v případě českých spolužáků. Na rozdíl od mladého Čecha také musí minimálně jeden rok strávit na střední škole nebo odborném učilišti. Na Slovensku odpadá povinný ročník školky. Jeden rok si tak musí nahradit na vyšším stupni vzdělávání,“ doplnila Denková.

Z pohledu délky celkové docházky jsou na tom nejhůř Maďaři. Ti mají povinnost navštěvovat školu už od tří let. Celkem tedy musí strávit ve vzdělávací instituci minimálně 13 let. Jak ale odborníci zároveň dodávají, kvantita ne vždy znamená kvalitu. „Dánsko patří k zemím se spíše nadprůměrnými výsledky v rámci mezinárodních srovnání, Itálie spíše k zemím, které jsou průměrné či podprůměrné. Obě země přitom patří k těm, které mají nejdelší školní rok,“ vysvětloval Bohumil Kartous z organizace EDUin.

České děti mají školní docházku povinnou od roku 1869. Zavedl ji takzvaný Hasnerův zákon, jehož autorem je tehdejší rakousko-uherský ministr vyučování Leopold Hasner.


Autor: Petr Jindra

  • Líbil se vám článek?
  • Zajímal by článek někoho z vašich přátel?
  • Máte co k článku říct? Využijte komentářů...

  • Mohlo by vás dále zajímat

    RADY NA LÉTO: Jak předejít typickým „letním“ nemocem

    17.08.2019
    I v létě trpí spousta lidí takzvanými letními nemocemi, se kterými často chodí k praktickému lékaři....

    Zlepšeme Česko ušetřilo obcím statisíce. Uživatelé nahlásili desítky tisíc problémů

    14.08.2019
    Jak zlepšit své okolí i okolí jiných obcí se před rokem stalo snadnější a dostupnější. Mobilní aplikace...

    FOTO: Dvanáct stromů z devíti krajů bojuje o titul. Hlasovat lze nově i online

    04.08.2019
    Osmnáctý ročník ankety Strom roku odstartoval. Do finále postoupilo dvanáct kandidátů z devíti krajů...

    OBRAZEM: Na Slovensko se veteráni svezli vlakem. Do Prahy zamířili po vlastní ose

    18.07.2019
    Retro Prague Historic Rally letos pořádal jubilejní 20. ročník jízdy historických automobilů na Slovensko....

    Nastává ideální čas k pozorování čapích mláďat. S jejich sčítáním může pomoci každý

    13.07.2019
    Zábava a pomoc zároveň. Pozorování a sčítání čápů pomůžou ornitologům k určení počtu mláďat a hodnocení...

    Šest zásad pitného režimu: pití je i polévka, ale ne káva a alkohol

    05.07.2019
    Bolest hlavy, únava nebo tmavá moč patří mezi první příznaky zanedbávání pitného režimu v parných letních...

    Zapojte se do dění. Bavte se a vyhrávejte.

    Partneři portálu: