Vyhovují jihlavská pískoviště hygienickým normám?

Reklamy na dětské opalovací krémy i fotobanky nás zásobují obrázky spokojeně si hrajících dětí na pískovišti. Maminky tak mají z návštěvy pískoviště dobrý pocit, protože jejich dítě se zabaví senzomotorickou činností, socializuje se ve skupině s ostatními a dýchá čerstvý vzduch.

Jinými slovy si od hrátek jejich potomka s bábovičkami slibují zasloužený odpočinek v podobě možnosti se posadit na delší dobu než je pět minut. V ohrádce plné písku ale může čekat nejedno nebezpečí.

Zatímco velká města se potýkají zejména s vysokou koncentrací kadmia, u nás jsou větším rizikem bakterie způsobující dýchací problémy nebo parazité přinášející střevní potíže.  

Pokud jste právě teď zpanikařili, že se vaše dítě otráví těžkými kovy, odnese si domů suvenýr v podobě škrkavky, astmatu nebo rovnou HIV, můžete se zase trochu uklidnit.

Jak asi víte, provozovatele venkovních ploch s pískovištěm podléhají státnímu zdravotnímu dozoru, kontrolu plnění povinností provádí Krajská hygienická stanice Jihlava. Na jejich webových stránkách http://www.khsjih.cz/venkovni-hraci-plochy najdete také seznam veřejných hracích ploch s pískovištěm v Kraji Vysočina a výsledek poslední kontroly.

Přestože jihlavská pískoviště mají ve valné většině uvedené stanovisko „nevyhověl“, dle slov Iva Martina z Oddělení hygieny dětí a mladistvých se jedná o drobné závady technického rázu, chybějící provozní řád, případně neposečenou trávu. V případě, že by se jednalo o nevyhovující laboratorní vyšetření vzorku písku, plocha bude okamžitě uzavřena, provozovateli hrozí sankce a nastává nutnost okamžité nápravy. Uf. I podle slov mluvčího magistrátu Bc. Radka Tulise díky pravidelným kontrolám úřad eviduje jen málo stížností.

„Většinou jde o podněty na úklid poté, kdy nějaká skupinka hřiště využije jako místo pro „občerstvení“ a „zapomene“ po sobě uklidit. To úřad řeší ihned. Stížnosti jsou také na plné odpadkové koše, to pak úřad iniciuje mimořádné vývozy. Občas nějaký rodič zavolá, že je něco někde poškozené, ale většinou to včas zachytí správci hřišť, magistrátní pracovníci údržby nebo městská policie při kontrolách.“ uvedl Radek Tulis. Paráda!

V porovnání například s Třebíčí má Jihlava zjištěných nedostatků podstatně více. Jsou v Třebíči provozovatelé skutečně důslednější? Nebo jde o benevolentnost kontrolních pracovníků? Podle KHS nehraje lidský faktor a subjektivita při kontrole žádnou roli.

Dotazovaní jihlavští rodiče uvádí jako největší riziko pobytu na místních pískovištích přímé sluneční záření. Čistota je prý uspokojivá. Znepříjemněním jsou pro ně údajně některé typy rodičů, například kuřáci, rodiče, kteří nehlídají své děti, a rodiče, které to naopak s péči o své potomky malinko přehání. Výjimku tvoří „loď na Březinkách“, kde si maminky opakovaně stěžovaly na nepořádek. Ti nejodvážnější z rodičů vezmou dokonce úklid do svých rukou, nakoupí gumové rukavice, odpadkové pytle a do velebení hrací plochy se pustí sami. 

Závěrem je nutné dodat, že je vždy potřeba počítat s možností kontaminace písku. Možná si jako já vysloužíte přezdívku savomatka. Krkavčí matku z vás zase může udělat to, když své ratolesti zakážete ochutnat právě vyklopenou bábovičku.

Možná na vás budou koukat zvláštně, když dítě před každým kousnutím do banánu polejete dezinfekcí a na sváču spolu s ostatními nepřivoláte i kolemjdoucí kočičku či holoubka. Ale věřte, že děláte dobře, zvláště pokud se nechcete při příští návštěvě pískoviště setkat s dalšími zvířátky. Největším rizikem potom zůstane tradiční monokl z hodu hrabičkami, případně z jiné zábavné, edukativní a velmi senzomotorické činnosti ;-)